15/04/2012 v Café Sladkowski a Café V lese

ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA

Vycházka: start neděle 15/4 ve 15:00 Café V lese

V roce 150. výročí úmrtí F. Škroupa podnikneme literární výlet rozhraním Nuslí a Vršovic. V týdnu po velikonocích se v Nuslích pravidelně konala slavnost ševců "Fidlovačka". J. K. Tyl právě sem situoval děj své divadelní hry, ve které uprostřed lokálu slepý houslista Mareš poprvé položil otázku: Kde domov můj?

Položíme si otázky: Opravdu je "Kde domov můj" z pražského shopping city? Je opravdu nutné, aby hrob J. K. Tyl musel být před finálním rozkladem chráněn v papundeklu? Kennst Du das Land? Kdože z Habsburků to bydlel v Grébovce od 17.5. 1902? 

Facebooková událost: ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA http://www.facebook.com/events/353203264697815/

Program výletu:

A/ Zda znáš ten kraj, kde roste citroník? 

Putování goethovské písně Mignon do země české.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!

Kde domov můj,
kde domov můj.
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!

V původní Tylově hře Fidlovačka, odkud píseň pochází, se text trochu lišil od toho v současnosti oficiálního:

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě stkví se jara květ –
zemský ráj to na pohled!
A to jest ta krásná země –
země česká – domov můj.
Země česká – domov můj!

Kde domov můj,
kde domov můj.
Znáte v kraji bohumilém
tiché duše v těle čilém,
jasnou mysl, vznik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy – domov můj,
mezi Čechy – domov můj!

Německá verze

Wo ist mein Heim?
Mein Vaterland?
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.

Maďarská verze

V letech 1918 až 1938 existovala i oficiální verze hymny v maďarštině:

B/ Původní texty na nápěvy oficiálních hymen našich sousedů:

[:Kopala studienku, pozerala do nej,:]
[:či je tak hlboká, ako je široká,
skočila by do nej, ej, skočila by do nej.:]

[:A na tej studienke napájala páva,:]
[:povedzže mi, milá, holubienka sivá,
kohože si panna, ej, kohože si panna?:]

[:A ja ti nepoviem, lebo sama neviem,:]
[:prídi na večer k nám, mamky sa opýtam,
potom ti ja, poviem, ej, potom ti ja poviem.:]

text původní lidové písně /melodie Nad Tatrou sa blýska/ převzat z:
http://sk.wikipedia.org/wiki/Kopala_studienku
viz http://sk.wikipedia.org/wiki/Nad_Tatrou_sa_bl%C3%BDska

Odkud vzal J. Hayden nápěv zahajující chorálem fanoušků našich západních sousedů sportovní utkání?

6 verzí překladu "Ustal san sa jutro rano", viz zpěvníček zadní strana obálky
a/  "Ustal san sa jutro rano" 5 verzí překladu dr. Karla Jiráska 
b/ Vstal jsem brzo ráno těsně před svítáním z produkce mladých doktorandů katedry slavistiky FF UK /editor Alexej Sevruk/
c/ noty a cambridgský komentář k této písni najdete na: 

http://www.croatia.org/crown/articles/8975/1/Joseph-Haydn---Austrian-and-Croatian-composer.html

a

zpěvník Franjo Kuhač: Južno-slovjenske narodne popievke (Chansons nationales des Slaves du sud.) (1878) najdete na:

http://www.archive.org/details/narodnepopievke00juzngoog