Volební systém v České republice a D'Hondtova metoda

Podívejte se, jak se rozdělují hlasy ve volbách podle D'Hondtova systému, a jak je tenhle systém ve skutečnosti spravedlivý nebo nebo nespravedlivý k jednotlivým stranám.

D'Hondtova metoda ve volbách ČR - Jak se počítá D'Hondt

Foto: Pixabay

Změna volebního systému do Poslanecké sněmovny ČR

Ústavní soud zrušil na začátku února 2021 část volebního zákona, kterým se řídí volby do Poslanecké sněmovny. Kromě snížení uzavírací klauzule pro volební koalice (ty dosud musely pro vstup do sněmovny získat v součtu alespoň pět procent za každý subjekt v koalici) vadil ústavním soudcům také nespravedlivý přepočet voličských hlasů na mandáty, ze kterého těžily především větší strany. Podle Ústavního soudu současný systém nesplňoval podmínku poměrného rozdělení mandátů, která je zakotvena v Ústavě.

Poměrný (proporciální), většinový a smíšený volební systém

Volební systémy můžeme dělit na dva základní typy. V čistě většinovém systému získá všechna křesla vítězný subjekt, v čistě poměrném systému jsou naopak křesla rozděleny mezi subjekty poměrným způsobem podle získaných hlasů. Většina volebních systémů se pak svým praktickým provedením pohybuje někde mezi těmito dvěma póly.

Poměrný systém často naráží na jedno velké úskalí - čím méně se rozděluje mandátů, tím je složitější je rozdělit rovnoměrně. Představme si hypotetické volby, ve kterých se o pět mandátů uchází tři politické strany. Strana A získá 50 % hlasů, strana B získá 30 % hlasů a strana C 20 % hlasů. Podle poměrného systému by strana A měla dostat 2,5 mandátu a strana B 1,5 mandátu, to ale v praxi není možné. V tu chvíli musí dostat slovo nějaká matematická metoda, která necelé mandáty dokáže přerozdělit. A jak je vidět z uvedeného příkladu, ať si vybereme jakoukoliv metodu (3-2-0, 3-1-1, 2-2-1), vždy bude některá ze stran nespokojená.

Volební systém ČR: Jak nespravedlivá je D'Hondtova metoda?

V České republice se k přerozdělení křesel nejen při volbách do Poslanecké sněmovny používá takzvaná D'Hondtova metoda. A právě tahle matematická metoda je ze své nespravedlnosti obviňována trochu nespravedlivě. Největší nepoměr v rozdělení křesel ve sněmovně totiž nevytváří samotná metoda, ale rozdělení České republiky do 14 volebních krajů. V nejmenším Karlovarském kraji se rozděluje jen pět mandátů a ty se prostě úplně spravedlivě rozdělit nedají.To už jsme si ukázali na našem příkladu. Pokud by se D'Hondtova metoda použila při rozdělení všech 200 křesel najednou, žádná ze stran by na tom nijak výrazně neprodělala ani nevydělala a k žádnému zásadnímu porušení poměrnosti by nedošlo.

Jak se počítá D'Hondtova metoda + výpočet v excelu a kalkulátor

V případě našeho příkladu (50, 30 a 20 procent hlasů a pět mandátů) existují na první pohled dvě nejspravedlivější řešení: Rozdělení 3-1-1 a 2-2-1 přináší v obou případech nespravedlnost půl mandátu pro dvě silnější strany. D'Hondtova metoda se u tohoto nerozhodného výsledku přikloní na stranu silnějšího. Pojďme se podívat, jak k tomu dojde.

Výpočet si můžeme představit jako takovou malou dražbu o každý mandát. V tabulce níže představuje každý sloupec jedno kolo dražby (přidělení jednoho mandátu) a v posledním řádku můžeme sledovat, jak se situace s přidělováním mandátů postupně vyvíjí.

1. První kolo je jasné. Strana A může nabídnout 50 (%) hlasů, takže získává první mandát.
2. V druhém kole už ale strana A může nabídnout jen polovinu. Za dva mandáty by zaplatila 50 hlasů, na druhý mandát má tedy k dispozici jen 25 hlasů a tentokrát ji už přeplatí strana B se svými 30 hlasy, takže B získává druhý mandát.
3. Ve třetím kole stojí strana A s 25 hlasy proti 15 hlasům (po zisku prvního mandátu) strany B a 20 hlasům strany C. Získává tedy svůj druhý mandát.
4. Za svůj třetí mandát už ale A může zaplatit jen třetinu původního počtu (16,67), strana B polovinu (15) a tentokrát se tedy dostane také na stranu C (20).
5. Na poslední mandát už ale opět dosáhne strana A, protože po vydělení původního počtu hlasů pro stranu C dvěma, může A opět nabídnout nejvíce (16,67 > 15 > 10).

Co jsou volební formule a co je volební dělitel?

U volebních systémů se často můžeme setkat také s pojmy volební formule, volební kvóty a volební dělitelé. Jde opět o různé parametry, které mohou vstupovat do způsobu, jak přepočítat výsledky voleb na mandáty.

Volební formule se rozdělují na

Volební kvóty - slouží k výpočtu volebního (mandátového) čísla. Podle něj se určuje hranice množství hlasů potřebných k zisku mandátu. Každý kandidující subjekt získá tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v jemu odevzdaném počtu hlasů.

Volební dělitelé - tato formule určuje jakým číslem se dělí počty hlasů jednotlivých subjektů po přidělení každého mandátu. V našem příkladu se používá nejjednodušší D'Hondtův dělitel, řada 1, 2, 3, 4...... Existují ale i jiné způsoby, ze kterých se pak odvozují další metody. Například Imperailho dělitel je řada 2, 3, 4, 5..., Sainte-Laguë dělitel – řadal 1, 3, 5, 7… apod.

Komunální volby: Jaký je volební systém zastupitelstev obcí

Komunální volby se sice od těch do Poslanecké sněmovny liší v tom, že volič může rozdělovat své hlasy mezi kandidáty napříč jednotlivými subjekty (každý volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva), samotný přepočet na mandáty ale v současnosti probíhá rovněž podle D'Hondtovy metody. Před rokem 2001 se v komunálních volbách používala metoda Sainte-Laguë (volební dělitel je řada lichých čísel).