|
Poldi se jmenovala Wittgensteinová multimediální večer v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna V rámci tohoto kulturně-společenského pořadu byl představen projekt Občanského sdružení Skutečnost vrhající nové světlo na souvislosti mezi Kladnem a rodinou Poldi Wittgensteinové. Poldi byla manželkou veleúspěšného rakousko-uherského kapitalisty Karla Wittgenstena a maminkou jednoho z nejvýznamnějších filozofů 20. století Ludwiga W. V komponovaném pořadu byla předvedena ukázka z divadelního představení (jehož premiéra se plánuje na 6. února 2009 v divadle Alfred ve dvoře), filmová projekce, za úryvky z hudby k představení v podání tubového kvarteta Síla. Krátkou přednášku o filosofii Ludwiga Wittgensteina pronesl Ph.D. David Filip. Bližší informace o tomuto večeru vyšli v revue Kladno-záporno. Večerem provázel autor celé koncepce Ladislav Čumba. Rodina Wittgensteinů není zajímavá jen pro historiky zabývající se hospodářskými dějinami Střední Evropy na přelomu 19. a 20. století, ale též pro dějiny filozofie a pro historiky umění všech oborů. Nejmladší syn budovatele průmyslu v Kladně Karla Wittgensteina a jeho ženy Poldi se jmenoval Ludwig a je patrně nejvlivnějším filozofem 20. století. Rodina horentními sumami podporovala vídeňské spisovatele, hudebníky, výtvarníky a architekty. Architekt Hoffmann se pak podílel i na stavbách v Kladně. Okruh lidí, financovaný z peněz vydělaných na Kladně, je vskutku impozantní: skladatelé J. Brahms, G. Mahler nebo A. Schönberg. V rodinném domě visel první obraz Clauda Moneta v Rakousku-Uhersku, byla zde umístněna i první socha A. Rodina v monarchii. Karl byl největším mecenášem vídeňské secese, portrét dcery Margarety Uložit od Gustava Klimta je dodnes jednou z ozdob mnichovské pinakotéky. Z generace expresionistů podporovali O. Kokoschku a E. Schieleho. Ze spisovatelů se věc týká K. Krause, R. M. Rilkeho nebo G. Trakla. A z architektů to není nikdo menší než J. Hoffmann nebo A. Loos. Podporovali i vědu – např. Sigmund Freud v roce 1938 (40 let poté, co ho Karl začal finančně podporovat) unikl z hitlerovské Vídně před norimberskými zákony jen díky zásahu rodiny Wittgensteinovy a dožil v londýnském exilu právě u Margarety.
Příběh rodiny selfmademana, který se bez dokončené maturity stane z pomocného kresliče a bývalého pouličního muzikanta majitelem největšího průmyslového konglomerátu firem v Rakousku-Uhersku. Příběh člověka, jehož tři synové spáchají sebevraždu. Děj: Z vyprávěcí perspektivy dvou hutníků u pece Poldi je vyprávěn příběh rodiny Wittgensteinů. Matka Poldi, po které je huť pojmenovaná a která se objevuje coby logo hutí Poldi na každém výrobku, který hutníci vyrobí, je manželkou jednoho z nejbohatších průmyslníků Rakouska-Uherska. Plodem jejich lásky je nejvýznamnější filozof 20. století Ludwig Wittgenstein. Každý z hutníků zastává názory jednoho z Ludwigových děl – první zastává názory z Traktátu logicko-filozofického, druhý z Filozofických zkoumání, přičemž tyto názory se navzájem vyvracejí. Pomocí jejich dialogů se zpřítomňují výjevy ze života Wittgensteinovy rodiny a je vyprávěn život a dílo Ludwiga (školní docházka se spolužákem Hitlerem, cambridgská studijní léta atd.). Kromě toho je dialog obou hutníků dějinami Kladna 20. století. Tito dva hutníci jsou lidé, kteří se ocitli na místě, kam se vůbec nehodí někdy v době budování reálného komunismu. Jsou jediní, kteří znají, co syn té paní, které je všude kolem víc než rudých hvězd, dělá a k čemu to vedlo. Druhá dějová linka se odehrává u stolu rodiny Wittgensteinů, kteří řeší, za co utratí peníze vydělané otcem Karlem. Dále řeší sexuální záležitosti členů rodiny. Třetí téma je to, „o čem nelze v rodině hovořit a o čem se musí mlčet“.
Koncepce projektu, autor textu: Ladislav Čumba Produkce: Milena Fabiánová Na tomto projektu se podílí divadlo Alfred ve dvoře a o.s. Motus. {morfeo 4} |
◄ zpět








