Lednové volby prezidenta České republiky již klepou na dveře, a tak se pojďme podívat na finální seznam kandidátů. Z celkových jednadvaceti podaných listin schválilo Ministerstvo vnitra pouze devět, které splnily podmínky.
Foto: Profimedia
Prezidentské volby: Kandidáti na prezidenta ČR (2022)
Pro účast v prezidentských volbách je nutné získat alespoň 50 tisíc podpisů od občanů České republiky nebo podpisy 10 senátorů či 20 poslanců. Kandidáti na prezidenta mohli podpisy sbírat do 8. listopadu 2022, načež byly jejich kandidátní listiny odevzdány ke kontrole Ministerstvu vnitra.
Přezkoumání celkem 21 odevzdaných listin probíhalo do 25. listopadu, kdy Ministerstvo vnitra vydalo prohlášení o registraci či zamítnutí kandidátní listiny.
Prezidentské volby 2023: Finální seznam kandidátů
Z jednadvaceti uchazečů o kandidaturu splnilo podmínky pouze devět. Ostatním se nepodařilo nasbírat nutný počet platných podpisů od občanů či poslanců/senátorů. Někteří zamítnutí kandidáti se následně odvolali k Nejvyššímu správnímu soudu, který dvě rozhodnutí ministerstva vnitra zrušil, a určil tak konečný seznam kandidátů na prezidenta:
- Andrej Babiš
- Jaroslav Bašta
- Pavel Fischer
- Marek Hilšer
- Danuše Nerudová
- Petr Pavel
- Karel Diviš
- Josef Středula
- Tomáš Zima
Mezi favorizované patří např. Andrej Babiš, Petr Pavel, Danuše Nerudová či Josef Středula.
Volby prezidenta 2023: Seznam kandidátů
Ze zmíněných 21 zvažovaných kandidátů, kteří 8. listopadu odevzdali své podpisové archy, bylo známo 14. Ti svou kanditaturu již dříve veřejně avizovali. V následujícím seznamu si můžete tyto osobnosti připomenout:
Seznam kandidátů na prezidenta:
- Andrej Babiš
- Petr Pavel
- Tomáš Březina
- Jaroslav Bašta
- Josef Středula
- Karel Diviš
- Danuše Nerudová
- Pavel Fischer
- Marek Hilšer
- Karel Janeček
- Jiří Kotáb
- Denisa Rohanová
- Tomáš Zima
- Pavel Zítko
Andrej Babiš
Po měsících spekulací oznámil svou kandidaturu na prezidenta České republiky předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Podle průzkumů má tento osmašedesátiletý miliardář velkou šanci stát se prezidentem, přestože je po celou dobu svého politického působení ve střetu zájmů a jinak tomu není ani v současnosti, kdy se u soudu obhajuje v souvislosti s podezřením z dotačního podvodu na Farmě Čapí hnízdo. Svou kandidaturu zakládá na podpisech poslanců svého hnutí. Podrobnější informace najdete v tomto článku.
Petr Pavel
Jednašedesátiletý vysloužilý voják, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky. V období 2015 – 2018 zastával Pavel pozici předsedy vojenského výboru NATO, což představuje druhý nejvyšší post Severoatlantické aliance.
Kandidaturu na prezidenta ČR potvrdil v červnu letošního roku a s více než 80 tisíci odevzdanými podpisy patří mezi favority. Podle srpnového průzkumu agentury Median získá Petr Pavel v prvním kole prezidentských voleb 22 % hlasů a postoupí do kola druhého, kde by dle odhadů porazil Andreje Babiše.
Více informací o Petru Pavlovi si můžete přečíst zde.
Tomáš Březina
Podnikatel Karel Březina patří k nejbohatším Čechům. Minulý rok prodal svou firmu Best, která je předním výrobcem betonových stavebních prvků v ČR. Odtud také pochází jeho přezdívka „betonový král". V druhé polovině 90. let byl poslancem za ODS, později také za Unii svobody. Kandidaturu na prezidenta ohlásil v dubnu, přičemž svou kampaň chce financovat z vlastních prostředků bez podpory žádné z politických stran.
Jaroslav Bašta
Čtyřiasedmdesátiletý poslanec za hnutí SPD jde do voleb s dvaceti podpisy kolegů poslanců. Za vlády Miloše Zemana byl ministrem a také působil jako velvyslanec v Rusku a na Ukrajině. Jakožto signatář charty 77 byl před rokem 1989 perzekvován a účastnil se dizidentských aktivit.
Josef Středula
Čtyřiapadesátiletý odborář, který je od roku 2014 předsedou sdružení odborových svazů ČMKOS, získal přes 60 tisíc podpisů a rovněž i dostatečnou podporu senátorů. V souvislosti s prezidentskými volbami je Středulovo jméno skloňováno již od roku 2020. Na sjezdu ČMKOS letos v dubnu ho dokonce sám prezident Miloš Zeman požádal, aby v následujících volbách kandidoval.
Karel Diviš
Šestačtyřicetiletý podnikatel v IT založil roce 2001 firmu IDC-softwarehouse, která vytvořila první letenkový portál ve střední a východní Evropě, který nyní působí v mnoha zemích světa. V letech 1995 až 2016 také externě působil jako sportovní redaktor České televize. Svou kandidaturu na prezidenta ČR oznámil letos v lednu a začátkem listopadu uvedl, že již nasbíral přes 60 tisíc podpisů.
Ministerstvo vnitra původně jeho kandidaturu neschválilo. Při kontrole podpisů zjistilo příliš velkou chybovost a výsledný počet nedosahoval nutných 50 tisíc. Jednalo se však o technický problém a Nejvyšší správní soud po přezkoumání rozhodl, že podmínky pro účast v prezidentských volbách spnil.
Karel Diviš podporuje solidaritu s ukrajinskými uprchlíky, ale zároveň upozorňuje, že by se nemělo zapomínat i na pomoc českým lidem. Chtěl by mimo jiné podpořit reformu školství.
Danuše Nerudová
Danuše Nerudová je ekonomka, bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a do letošního roku zastávala i funkci rektorky na Mendelově univerzitě v Brně. Průzkumy označují Nerudovou za jasnou favoritku, přičemž ten patrně nejvýznamnější od agentury Ipsos z července letošního roku jí zařadil na průběžné třetí místo. Ministerstvu vnitra předložila přes 80 tisíc podpisů.
Více o Danuši Nerudové si přečtěte v tomto článku.
Pavel Fischer
Tento sedmapadesátiletý senátor a diplomat kandidoval již v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 3. místě. V listopadu toho roku oznámil, že bude na prezidenta ČR kandidovat znovu v roce 2023. V rámci letošní kandidatury získal dostatek podpisů kolegů senátorů.
Fischer dříve působil jako poradce Václava Havla a také zastával funkci velvyslance ve Francii a Monaku, rovněž je nositelem monackého Řádu svatého Karla a francouzského Řádu čestné legie. Patří mezi kritiky Miloše Zemana a ruských a čínských režimů. Pro více informací přejděte na tento článek.
Marek Hilšer
Tento šestačtyřicetiletý senátor, lékař a vysokoškolský pedagog má za sebou již jednu prezidentskou kandidaturu, a to v roce 2018. O rok později oznámil, že se bude o post prezidenta České republiky ucházet znovu, přičemž letos nasbíral potřebné podpisy od kolegů senátorů. Volební průzkum agentury Ipsos z července roku 2022 zařadil Marka Hilšera na průběžné čtvrté místo.
Karel Janeček
Devětačtyřicetiletý miliardář Karel Janeček avizoval kandidaturu na prezidenta v lednu letošního roku, načež v listopadu oznámil přes 70 tisíc nasbíraných podpisů. Janeček je matematik, pedagog a spoluzakladatel společnosti RSJ, která dosáhla významného postavení na tzv. derivátových trzích. Janeček také vymyslel a navrhoval nový sofistikovaný systém pro volbu prezidenta, který by přinesl zásadní vylepšení demokratických voleb.
Ministerstvo vnitra však Janečka do voleb nepustilo. Důvodem byla příliš velká chybovost u podpisů, kterých vnitro uznalo 49 tisíc. Jeho stížnost následně zamítl Nejvyšší správní soud.
Přestože do své kampaně hodlal vložit nejvyšší povolenou částku 50 milionů korun, podle průzkumů mezi favority nepatřil.
Jiří Kotáb
Soukromý ombudsman v Moravskoslezském kraji Jiří Kotáb oznámil dosažení 50 tisíc podpisů občanů již v červnu letošního roku. Čtyřicetiletý příbramský rodák, který je od dětství upoután na invalidní vozík a rovněž se věnuje pomoci zdravotně postiženým, chce svou kandidaturou veřejnosti ukázat, že i osoby s tělesným hendikepem se mohou ucházet o post prezidenta republiky.
Dříve působil jako odborník na zdravotní a sociální politiku v rámci hnutí Úsvit Tomia Okamury a také se dvakrát ucházel o mandát ve sněmovních volbách.
Denisa Rohanová
Rohanová je prezidentkou České asociace povinných, která se zaměřuje na pomoc lidem v dluzích a exekucích. V únoru letošního roku prohlásila, že nasbírala 20 podpisů od poslanců z předešlé Poslanecké sněmovny, a hodlá tak kandidovat na prezidentku ČR. Mnozí právníci se však domnívali, že jí takové podpisy účast v prezidentských volbách neumožní.
Navzdory tomu ministerstvo vnitra její kandidaturu schválilo. Nejvyšší správní soud však následně toto rozhodnutí zrušil, a vyřadil ji tak ze seznamu kandidátů. Rohanová se v reakci hodlá obrátit na Ústavní soud.
Tomáš Zima
Kandidaturu na prezidenta potvrdil v květnu letošního roku šestapadesátiletý lékař a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Podařilo se mu získat podpisy od 13 senátorů, mezi kterými jsou např. Ladislav Václavec, Jan Žaloudík či Věra Procházková.
Pavel Zítko
Šestapadesátiletý podnikatel a aktivista Pavel Zítko svou kandidaturu založenou na podpisech občanů oznámil počátkem listopadu. Dle jeho vyjádření získal potřebných 50 tisíc podpisů během pouhých 8 dní.
Je označován jako dezinformátor, který šíří lži a různé konspirační teorie. Jeho facebookové stránky sledují desetitisíce lidí, přičemž mezi jeho nejčastější témata v poslední době patří Rusko, očkování proti covidu, které dle něj obsahuje HIV apod.
Kdy budou volby prezidenta 2023?
Předseda senátu Miloš Vystrčil stanovil termín pro první kolo prezidentských voleb na 13. a 14. ledna 2023. Funkční období Miloše Zemana končí 8. března, vítěz voleb se tedy stane prezidentem začátkem března.
Termín pro případné druhé kolo, do něhož postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, je stanoven na 27. a 28. ledna. Druhé kolo zpravidla probíhá dva týdny po prvním, přičemž se musí konat nejpozději třicet dnů před uplynutím funkčního období současného prezidenta.
Přímá volba prezidenta
Od roku 2012 je prezident České republiky volen přímou volbou, což znamená, že hlasují občané na základě svého volebního práva (můžete využít i voličský průkaz). Mezi roky 1993 a 2012 byl prezident ČR volen Parlamentem. Prvním prezidentem zvoleným přímou volbou byl v roce 2013 Miloš Zeman.
Prezidentem republiky může zvolen pouze svéprávný trestně bezúhonný občan ČR, který již dosáhl věku 40 let. Svou funkci trvající pět let může prezident vykonávat maximálně dvakrát.
Prezidenti ČR (seznam)
V souvislosti s volbami nového prezidenta České republiky si zde můžete připomenou minulé prezidenty a jejich funkční období:
Prezident | Funkční období |
Václav Havel (1936–2011) | 2. únor 1993 - 2. únor 2003 |
Václav Klaus (* 1941) | 7. březen 2003 - 7. březen 2013 |
Miloš Zeman (* 1944) | 8. březen 2013 - 8. březen 2023 |
Komentáře