Vědci tvrdí, že odhalili, jak a proč vombati jako jediný známý druh produkují bobky ve tvaru kostiček. A to navzdory tomu, že mají kulaté řitní otvory jako ostatní savci.
Foto: Pixabay
Vombati si svým trusem značkují území a pomocí jeho zápachu spolu komunikují. Své smrduté krychličky nenechávají jen tak povalovat, umisťují je na hranice svého teritoria. Každou noc vyprodukují zhruba 100 hranatých výkalů. Krychlovité bobky se navíc neodkutálí jako ty kulaté a dobře drží na vyvýšených místech.
Vědci odhalili, že se jedná o nestejnorodou pružnost střev, která společně s efektivní dehydratací nestráveného materiálu napomáhá tvarovat hovínka do tvaru kostek. „První věc, která mě k výzkumu přivedla, je, že jsem v biologii nikdy neviděla nic tak divného. To byla záhada," prohlásila Dr. Patricia Yangová z Georgijského technického institutu (Georgia Institute of Technology).
Tým po prostudování trávicího traktu mrtvého vombata porovnal jeho střeva s prasečími. Vědci z něj vyňali střeva a pomocí balónku se jim podařilo zjistit, že určité části střeva jsou tužší (se silnější a pevnější svalovinou) a jiné měkčí (se slabší a měkčí svalovinou), tedy střeva jsou v určitých místech elastičtější než v jiných. Tuhé části mají na svědomí vznik plochy – stěny krychle, zatímco v měkkých částech vznikají hrany. Jak se střeva nepravidelně po dobu několika dní stahují a roztahují, výsledkem jsou vysušené a pevné bobky ve tvaru oddělených kostek o velikosti 2 cm.
Zdroj: www.bbc.com, www.zoopraha.cz
Komentáře
