Krásná na pohled, ale na chuť nebezpečná. O této obávané parádnici českých lesů se odmalička učíme jako o houbě jedovaté, kterou můžeme z dálky obdivovat, ale v žádném případě nepatří na talíř. Pravda však není tak černobílá. Je mnohem barevnější, než si dokážeme představit...
Muchomůrka červená (Amanita muscaria)
Muchomůrka červená je nápadná houba s červeným kloboukem pokrytým bílými tečkami, která se poměrně hojně vyskytuje v českých lesích, a to zejména v podzimních měsících. Nejlépe se jí daří v březových, borových nebo smrkových hájích, kde dodává živiny kořenům stromů.
Patří mezi houby z čeledi muchomůrkovitých, kde najdeme smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou, o něco méně jedovatou muchomůrku tygrovanou, ale také výtečnou jedlou muchomůrku růžovku a muchomůrku císařskou, která se u nás vyskytuje jen výjimečně, zato patří k vysoce ceněným delikatesám.
Název muchomůrka je odvozen od slov mořit a mouchy, což odkazuje na starou lidovou praktiku, kdy se plodnice muchomůrky červené namočené v mléce používaly jako insekticid k moření much v domě. Název stejného významu nese tato houba i v jiných jazycích.
Jako je tomu i u všech ostatních muchomůrek, jedná se o houbu lupenatou. To znamená, že má na spodní straně klobouku výtrusné lupeny, na rozdíl od hřibovitých hub, které mají pod kloboukem výtrusorodné rourky.
Obecně se řadí mezi houby nejedlé, dokonce jedovaté, i když smrtelně jedovaté jen velmi výjimečně. Její nejedlost je však diskutabilní. Je možné ji totiž pozřít, pokud projde správnou úpravou. A důvodů, proč si pochutnat zrovna na této záludné krasavici není málo...
Muchomůrka červená: Co obsahuje a jaké má účinky? (obsažené látky, otrava)
Přestože je nám od útlého věku kladeno na srdce, ať si na muchomůrku červenou dáváme pozor a raději se jí vyhýbáme velkým obloukem, je tu i druhá stránka věci, o které se příliš často nemluví. Tato houba totiž obsahuje kromě zmíněných rizikových látek také mnoho těch, které mají účinky spíše pozitivní, ne-li přímo léčivé.
Pokud tato houba projde odpovídajícím procesem přípravy, je možné ji v rozumné míře užívat. Uvolňuje psychické i fyzické napětí, pomáhá jako analgetikum při křečích a bolesti svalů, zlepšuje kvalitu spánku a navíc disponuje protizánětlivými účinky.
Působí také jako stimulant a navozuje halucinogenní stavy. Po požití muchomůrky červené ve větší míře se může daný jedinec dostat až do stavu psychotického doprovázeného paranoiou a různými sluchovými a zrakovými halucinacemi.
Za otravou stojí toxický alkaloid zvaný muskarin, který se vyskytuje v plodnicích strmělek a muchomůrky červené. Ve větší míře způsobuje ztráty vědomí a vyvolává záchvaty zvracení. Takový stav trvá několik hodin a provází ho rozostřené vidění, tlak na hrudníku a namáhavé dýchání.
Případy, kdy má otrava fatální následky a vede k úmrtí, jsou velmi ojedinělé, ne však vyloučené. Smrt je způsobena zástavou srdce a dýchání. Pokud na sobě pozorujete známky otravy, rozhodně vyhledejte lékaře!
Dále se v muchomůrce červené nachází psychotropní alkaloid zvaný muscimol, který má převážně pozitivní účinky a je důvodem, proč je tato houba vyhledávaná jako v mnohém nápomocné analgetikum nebo jako psychotropní droga. Má za následek výrazné utlumení a rozvolnění těla i psychiky. Díky tomu účinně bojuje s depresivními stavy a s nespavostí. Zároveň navozuje magické myšlení a halucinace.
Muchomůrka červená ve folkloru a lidovém léčitelství
Muchomůrku červenou znali už naši dávní předkové, kteří ji využívali pro obsažené halucinogenní látky a množství pozitivních účinků na tělo a mysl, jimiž disponuje, je-li užívána správným způsobem a v rozumné míře. Ve většinové společnosti je léčivý užitek muchomůrky červené zbytečně démonizován. To souvisí s křesťanskými praktikami potlačování pohanského dědictví a očerňování starých přírodních rituálů.
Velmi hluboko sahají kořeny této tradice například v Íránu nebo Indii, kde se připravuje rituální muchomůrkový nápoj zvaný 'soma'. Bohatě se plodnice muchomůrky červené využívají také na Sibiři, a to v mnoha různých formách a obvykle v rámci šamanských obřadů.
Tato radostně vyhlížející houba rovněž symbolizuje štěstí a od dob viktoriánské Anglie je spojována s Vánocemi. Stala se totiž nedílnou součástí vánočních přáníček, zřejmě pro svou červenobílou barvu, která ladí s oděvem Santy Klause, ale dost možná také pro své psychotropní účinky. Zvěst o nich v té době začínala pronikat z Asie do Evropy.
Svou roli hraje také ve slavném příběhu Lewise Carrolla Alenka v říši divů, kde jsou výstižně vylíčeny její vlastnosti a dopad na lidskou mysl. Pravděpodobně také posloužila autorovi jako zdroj kreativní inspirace při psaní tohoto veledíla.
Zpracování muchomůrky červené: tinktura, mast, extrakt, sušení
Plodnice muchomůrky červené jsou zasyrova jedovaté a rozhodně je nedoporučujeme k vnitřnímu užívání!
Nicméně dají se usušit nebo tepelně upravit a zpracovat na mnoho různých způsobů podle preferencí, co se týče chuti, způsobu užívání a náročnosti přípravy. Pojďme si projít jeden po druhém.
(Při sběru platí, že není radno sbírat starší kousky. Poohlédněte se raději po těch mladších, ještě ne plně rozvinutých.)
Tinktura z muchomůrky červené na revmatismus, ischias a artrózu
Nasbírané muchomůrkové plodnice očistěte a oddělte klobouk od nohy. Klobouky pokrájejte a naplňte jimi zavařovací sklenice, které zalijte vodkou. Výslednou směs nechte ležet po dobu několik týdnů na světlém místě. V průběhu macerace sklenice několikrát protřepte a nakonec zhruba po měsíci přeceďte přes látkovou plenku.
Hotová tinktura by měla mít tmavě červenou až hnědou barvu, je mírně zakalená. Nakapeme ji na gázu a přikládáme na postiženou oblast. Obklad by měl na místě zůstat několik hodin, pak je třeba jej vyměnit, případně nechat působit přes noc.
Je možné, že bude alkohol obsažený v tinktuře dráždit vaši kůži. Tomu lze předejít vrstvou kokosového oleje, který na bolavé místo nanesete před použitím tinktury.
Mast z muchomůrky červené na bolest kloubů a svalů
Z muchomůrkové tinktury je možné si připravit také chladivou mast, která vám uleví od bolesti kloubů a svalů. K tomu budete potřebovat lecigel, želírovací emulgační činidlo, které promícháte s tinkturou v poměru zhruba 25 gramů lecigelů na 1 litr tinktury.
Mícháme nebo mixujeme, dokud směs nezhoustne a nevznikne gelová mast obvyklé konzistence. Pak zbývá jen rozlít do kelímků a aplikovat na postižené místo v případě potřeby.
Extrakt a sušené plodnice
Chcete-li využít plodnice muchomůrky červené pro její psychoaktivní účinky, lze je také nasušit nebo z nich připravit extrakt pro vnitřní užití. V takovém případě doporučujeme zvýšenou opatrnost a konzultaci s odborníkem. Houbu v žádném případě neochutnávejte zasyrova.
Komentáře
