| Slovenské parlamentí volby 2023 (Volby do Národní rady) | |
| Termín | 29. 9. 2023 |
| Počet poslanců | 150 |
| Délka mandátu | 4 roky |
| Favorité voleb | SMER–SD, PS |
| Vítěz posledních voleb | OĽaNO (2020) |
PREFERENCE – STRANY – JAK VOLIT
Předčasné parlamentní volby na Slovensku 2023 – termín a další informace
Zatímco v Česku se o jednodenních volbách zatím jen uvažuje, na Slovensku je mají už od roku 2006. Slovenští voliči chodí k urnám vždy v sobotu a nadcházející předčasné volby se konají v sobotu 30. září. Volební místnosti budou otevřené od 7 do 22 hodin. Slováci si vyberou 150 poslanců Národní rady.
Získejte bonus a vsaďte si na vítěze slovenských voleb
Výsledky předčasných voleb 2023
Sečteno hlasů: 99,9 %
| Smer | PS | Hlas | OľaNO | KDH | SaS | SNS |
| 22,94 % | 17,96 % | 14,7 % | 8,9 % | 6,82 % | 6,32 % | 5,62 % |
Slovenské volby: Exit polly
První relevantní odhady výsledků by měly přinést takzvané exit polly, průzkumy, které agentury dělají přímo před volebními místnostmi.
Exit poll – Focus pro TV Markíza
| PS | Smer | Hlas | OľaNO | SaS | Republika | KDH | SNS | Aliancia | Demokraté |
| 23,5 % | 21,9 % | 12,2 % | 8,0 % | 6,4 % | 6,0 % | 5,3 % | 4,4 % | 4,3 % | 3,0 % |
Exit poll – Median SK pro RTVS
| PS | Smer | Hlas | OľaNO | KDH | SaS | Republika |
| 19,97 % | 19,09 % | 11,17 % | 9,46 % | 6,4 % | 6,0 % | 6,07 % |
Politická situace na Slovensku
Slovenské politické vody jsou už mnoho měsíců velmi rozbouřené. Parlamentní volby v roce 2020 vyhrálo hnutí OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽaNO) v čele s Igorem Matovičem. Ten také sestavil vládu se stranami Sme rodina, Sloboda a Solidarita (SaS) a Za ľudí a stal se jejím premiérem. Už v dubnu 2021 ale Matovič podal demisi po aféře s nákupem vakcín Sputnik V. Ve vládě ale zůstal, jen si prohodil místo s dosavadním ministrem financí Eduardem Hegerem.
Ani to nakonec k celkovému uklidnění situace nevedlo. Po sporech mezi Matovičem a stranou SaS, odešla tato strana z koalice a Hegerova vláda ztratila většinu ve sněmovně. Po vyslovení nedůvěry jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová úřednickou vládu vedenou Ľudovítem Ódorem.
Největší šance na vítězství v předčasných volbách dávají průzkumy straně bývalého premiéra Roberta Fica SMER-SD a straně Progresívne Slovensko (PS). Už teď je ale jasné, že vítěz nebude mít při sestavování stabilní vlády jednoduchou práci.
Volby na Slovensku 2020 a aktuální složení Národní rady
| Strana | OĽaNO | SMER-SD | Sme rodina | Kotlebovci | SaS | Za ľudí |
| Výsledek ve volbách | 25,02 % | 18,29 % | 8,24 % | 7,97 % | 6,22 % | 5,77 % |
| Počet mandátů | 53 | 38 | 17 | 17 | 13 | 13 |
Slovenské volby: Volební průzkumy a preference září 2023
Poslední předvolební průzkumy zveřejnily v týdnu před volbami agentury IPSOS, NMS, AKO, Focus a Median. Ve většině modelů má Smer lehce navrch před Progresivním Slovenskem, model agentury NMS dokonce lehce favorizuje PS.
AKO září II (zveřejněný 27. 9. 2023)
| PS | Smer | Hlas | OľaNO | SaS | KDH | SNS | Republika | Sme rodina | Demokrati | Aliancia |
| 18 % | 17,7 % | 15 % | 9,4 % | 7,3 % | 6,1 % | 6 % | 5,4 % | 5,1 % | 4,3 % | 2,8 % |
Median z 25. a 26. září (zveřejněný 28. 9. 2023)
| Smer | PS | Hlas | Republika | KDH | SaS | OľaNO* | SNS | Sme rodina | Demokrati | Aliancia |
| 19,8 % | 19,3 % | 11,9 % | 8,0 % | 7,7 % | 7,4 % | 6,2 % | 4,8 % | 4,1 % | 3,8 % | 2,5 % |
* Podle tohoto průzkumu by se do parlamentu nedostalo ani OľaNO, protože jako předvolební koalice více subjektů potřebuje alespoň 7 % hlasů.
IPSOS září 2 (zveřejněný 27. 9. 2023)
| Smer | PS | Hlas | OľaNO | Republika | SaS | KDH | SNS | Sme rodina | Aliancia | Demokrati |
| 20,6 % | 19,8 % | 11,9 % | 8,2 % | 7,6 % | 7 % | 5,9 % | 5,7 % | 4 % | 3,4 % | 3,3 % |
Focus září (zveřejněný 26. 9. 2023)
| Smer | PS | Hlas | OľaNO | Republika | KDH | SNS | SaS | Sme rodina | Demokrati | Aliancia |
| 18 % | 16,6 % | 13,7 % | 8,2 % | 7,7 % | 6,5 % | 6,4 % | 5,8 % | 4,1 % | 4 % | 3,5 % |
NMS září/2 (zveřejněný 26. 9. 2023)
| PS | Smer | Hlas | OľaNO | Republika | SaS | SNS | KDH | Sme rodina | Aliancia | Demokrati |
| 19,7 % | 19,4 % | 10,5 % | 9,5 % | 8,5% | 5,7 % | 5,4 % | 5,4 % | 5,2 % | 3,1 % | 2,3 % |
Získejte bonus a vsaďte si na vítěze slovenských voleb
Slovenské politické strany: Kdo jsou hlavní hráči?
SMER – Sociálna demokracia (SMER-SD)
- Předseda: Robert Fico
Sociálně konzervativní, populistická a sociálnědemokratická politická strana, která vznikla v roce 1999 odštěpením od postkomunistické Strany demokratickej ľavice. Po celou dobu její existence ji vede Robert Fico. SMER patřil dlouhé roky mezi nejsilnější strany, vaz mu ale zlomily veřejné nálady po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky.
Fico nejdříve podal demisi na funkci předsedy vlády a nahradil ho jeho stranický kolega Peter Pellegrini. SMER následně poprvé od roku 2002 prohrál volby a od strany se odštěpilo progresivnější křídlo v čele s Pellegrinim. Tím vznikla nová strana HLAS Sociálna demokracia.
Neúspěchy předchozí vlády opět oživily šance Roberta Fica na návrat do premiérského křesla. Fico ve vyhrocené kampani odmítá další pomoc Ukrajině a podle některých výroků jeho i dalších představitelů strany to vypadá, že se SMER snaží sbírat i hlasy extrémní pravice.
Progresívne Slovensko (PS)
- Předseda: Michal Šimečka
Liberální, proevropské hnutí, u jehož založení v roce 2017 byla i současná prezidentka Zuzana Čaputová. V posledních parlamentních volbách Progresívne Slovensko kandidovalo společně se stranou Spolu, zůstalo ale pod sedmiprocentní hranici, která je nutná pro koalice dvou a více stran.
Hnutí obměnilo vedení a v aktuálních volbách bude podle všeho sahat po mnohem lepším výsledku. Podporu má především u mladých a ve velkých městech.
HLAS – Sociálna demokracia (HLAS-SD)
- Předseda: Peter Pellegrini
Strana vznikla po volbách v roce 2020 odštěpením od SMERu. Pellegrini nejdříve požadoval po Ficovi, aby odstoupil z funkce předsedy strany. To se nestalo a Pellegrini spolu s dalšími "smeráky" založil sociálnědemokratický HLAS. Na rozdíl od SMERu je strana o něco umírněnější a liší se také svými názory ohledně ruské agrese na Ukrajině.
Republika
- Předseda: Milan Uhrík
Z původně středového Hnutie za demokraciu vzniklo v roce 2018 hnutí Hlas ľudu, aby ho v roce 2021 převzali bývalí členové a poslanci ĽSNS, kteří se rozhádali s Marianem Kotlebou, a přjmenovali ho na Republiku. Nacionalistické hnutí převzalo fašistickým Kotlebovcům kromě poslanců také velkou část voličů a vypadá to, že je po volbách v Národní radě vystřídá úplně.
OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽaNO)
- Předseda: Igor Matovič
Středopravé hnutí OĽaNO, které bývá často označováno jako populistické, zvítězilo v minulých volbách a získalo post premiéra. Také ale od té doby ztratilo velkou část voličů a do letošních voleb vstupuje v úplně jiné pozici. Hnutí se spojilo s některými dalšími subjetky a do voleb jde pod názvem OĽaNO a priatelia. Odešel z něj naopak bývalý premiér Eduard Heger, který vede do voleb stranu Demokrati.
Sloboda a Solidarita (SaS)
- Předseda: Richard Sulík
Středopravicová liberální strana, kterou už od jejího založení v roce 2009 vede ekonom Richard Sulík. Většinu minulého desetiletí strana strávila v opozici proti premiérovi Ficovi, po posledních volbách se ale stala součástí vlády. Když ji na konci loňského roku opustila, ztratil kabinet Eduarda Hegera většinovou podporu v parlamentu.
Slovenská národná strana (SNS)
- Předseda: Andrej Danko
Pravicová až krajně pravicová politická strana se v posledních letech pohybovala na hraně zvolení do parlamentu. Když se jí to podařilo, byla součástí vlád Vladimíra Mečiara, Roberta Fica a Petera Pellegriniho. V posledních volbách SNS neuspěla, nyní se opět pohybuje okolo pětiprocentní hranice.
Kresťanskodemokratické hnutie (KDH)
- Předseda: Milan Majerský
Středopravicové konzervativní politické hnutí vzniklo už v roce 1990 a v minulosti bylo součástí několika vládních koalic. Od roku 2016 se strana do Národní rady nedostala, letos má ale podle předvolebních preferencí slušnou šanci na návrat.
Volby SR: Voličské průkazy a korespondenční volba
Na rozdíl od Česka nemají slovenští občané žijící v zahraničí možnost odvolit na velvyslanectvích nebo zastupitelských úřadech. K dispozici mají naopak korespondenční volbu, k té je ale nutné se přihlásit nejpozději 52 dní před termínem voleb. Hlasovací lístek se pak posílá s přiloženou kopií občanského průkazu nebo pasu.
Jak se volí ve slovenských parlamentních volbách: Podrobný návod
Také na Slovensku se používají voličské průkazy, neslouží tu ale k volbě v zahraničí, ale jen v jakékoliv volební místnosti na území Slovenska. Žádost o voličský průkaz je nutné doručit obecnímu úřadu v místě trvalého bydliště:
- Osobně nebo prostřednictvím úředně ověřené zplnomocněné osoby (nejpozději poslední pracovní den před volbami).
- Písemně (nejpozději 15 pracovních dnů před volbami).
- Elektronicky (nejpozději 15 pracovních dnů před volbami.
Získejte bonus a vsaďte si na vítěze slovenských voleb
*️⃣ Kdy se konají slovenské parlamentní volby?
V sobotu 30. září 2023.
*️⃣ Jak mohou ve slovenských volbách volit Slováci z Česka?
Slováci mohou ze zahraničí volit pouze korespondenčně. Více informací najdete tady.
Hrajte zodpovědně a pro zábavu! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Využití bonusů je podmíněno registrací u provozovatele - informace zde.
Komentáře
