Pašijový týden: Velikonoční dny a jejich názvy

Velikonoce jsou bezpochyby největším křesťanským svátkem. Během Pašijového týdne si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista, jeho ukřižování a následné vzkříšení.

Foto: Freepik

Svatý týden před Velikonocemi: Velikonoční týden, Pašije, Velikonoční pašije

Východiskem Pašijového neboli Svatého týdne jsou biblické příběhy, které sepsali Ježíšovy apoštolové. Jedná se o tzv. pašije (z latinského passio – utrpení), což je zpráva o umučení Ježíše Krista. Někde se Svatému týdnu říká také tichý týden, protože je to období, kdy nezvoní kostelní zvony a věřící se halí do smutku.

Velikonoce 2024 – Pašijový týden

Pašijový týden před Velikonocemi začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí (Božím hodem velikonočním).

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, proto ani pašijový týden nemá přesně stanovené datum. Letos například Velký pátek připadá na 29. března 2024 a Velikonoční pondělí na 1. dubna 2024, tedy na apríla.

Velikonoce – barvy dnů

Během Svatého týdne křesťané oslavují Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredou středu, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Po nich následují dva sváteční dny, Velikonoční neděle (Bílá neděle, Boží hod velikonoční) a Velikonoční pondělí.

Pašijový týden – dny, tradice, zvyky, velikonoční dny a jejich význam

Tradice a zvyky konané ve dnech Svatého týdne před Velikonocemi mají svůj původ v křesťanství a pohanství.

Květná neděle (Pašijová neděle)

Květná neděle je šestou, tedy poslední postní nedělí. Pro Květnou neděli je charakteristické, že si věřící v České republice často nosí do kostela kočičky.

Pojmenování tohoto dne pochází právě od kvetoucích kočiček. Kočičkami se rozumí větvičky vrby jívy s pupeny, kterými podle křesťanského příběhu obyvatelé Jeruzaléma vítali přicházejícího Ježíše. Mimo střední Evropu se využívá palmové listí a olivové větvičky.

Modré pondělí (Velké pondělí)

Po Květné neděli přichází Modré pondělí nebo také Velké pondělí. Představuje den, kdy se po velké nedělní oslavě nechodilo do práce a mohla se tak objevit pondělní kocovina.

V němčině to výstižně popisuje slovo blau (modrý), které ve slangu znamená opilý nebo práce neschopný. Nečinnost se týkala především mužů, ženy se připravovaly na velký jarní úklid. Jiná verze pojmenování se přiklání k barvě látky, kterou se zdobily kostely.

Šedivé úterý (Žluté úterý)

Dalším dnem je Šedivé úterý, jehož barva byla symbolem úklidu prachu, pavučin a nepořádku. Někdy bývá označováno jako Žluté úterý, když svítí slunce. Šedivá barva symbolizovala také deštivé počasí a zataženo.

Škaredá středa (Sazometná středa)

Podle lidové pověry se říká, že kdo se na Škaredou středu mračí, ten se bude mračit na lidi každou středu po celý následující rok. Bible uvádí, že tento den se Jidáš mračil na Ježíše a den je tak spjatý i s Jidášovou zradou. Odtud si středa nese nepěkné označení.

Tento den začínají pro křesťany tři velmi přísné postní dny a je na čase chystat první malovaná vejce. Pro Škaredou středu bylo dříve typické vymetání komínů, úklid a vyhánění zlých duchů.

Zelený čtvrtek

Podle tradice by se mělo k jídlu podávat něco zeleného, jako je zelí, špenát, kapusta nebo salát, neboť to zajistí pevné zdraví po celý rok. Na Zelený čtvrtek se také pečou jidáše, které se nakonec potřou medem.

V tento den byste se neměli s nikým hádat a nic půjčovat. Pak se vám totiž budou všechny hádky vyhýbat a peníze přibývat. Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají poslední večeři Páně. Večer odlétají zvony do Říma pro požehnání od papeže a až do Bílé soboty zvonění nahradí řehtačky.

Hospodyňky začínaly pracovat a uklízet už před východem slunce a smetí se vynášelo na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Na Zelený čtvrtek byli hříšníci opět přijímáni do církve.

​​Velký pátek

Po Zeleném čtvrtku přichází Velký pátek, který nabyl svůj význam Kristovou smrtí na kříži a jeho uložením do hrobu. K tomuto pátku se váže mnoho pověr, jako například, že se v tento den otvírají skály s poklady a také památná hora Blaník.

Na Velký pátek se doporučuje zajít ke studánce či k prameni a omýt si ve vodě obličej, který prý pak bude krásnější. Podle pohanských pověr se nesmělo hýbat se zemí (orat, rýt, kopat nebo okopávat) a nesmělo se ani prát prádlo.

Bílá sobota

Bílá sobota je dnem, kdy věřící truchlili nad Ježíšovou smrtí. Kromě toho představuje návrat zvonů z Říma, po Gloria se znovu rozezní a zvěstují novinu Kristova vzkříšení. Tradice praví, že když hospodyně při jejich zvonění zamete dům, tak v něm nebudou přes rok šváby ani jiná havěť. V případě, že se člověk v tento den umyje v pramenité vodě, bude zdravý po celý rok. Na Bílou sobotu hospodyně pekly mazance a velikonočního beránka.

Uvádí se, že sobota získala svůj název po bílém rouchu novokřtěnců, kteří se celý den připravovali na křest o velikonoční vigilii. Podle jiné verze šlo o název odkazující na proces bílení vápnem, který kvůli dezinfekci následoval po velkém úklidu. Bílá barva je uváděna jako liturgická barva radosti.

Na Bílou sobotu všechno směřuje k oslavě Zmrtvýchvstání. Po setmění se slaví liturgie Kristova vzkříšení. Noc ze soboty na neděli patří především obřadům Velikonoční vigilie, která je označovaná jako „velká noc,“ z čehož vychází i název Velikonoce.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční, neděle Zmrtvýchvstání)

Boží hod velikonoční je nejvýznamnější křesťanskou slavností a oslavuje Kristovo vzkříšení, Nanebevstoupení a vykoupení všeho lidstva. V neděli na Boží hod se opět rozezní zvony, které se vrátily z Říma.

Po čtyřicetidenním půstu se navíc křesťané mohou těšit na spoustu mnohem pestřejších jídel, jako je velikonoční nádivka, mazanec, vejce, chleba a víno. Pečené skopové maso se časem přeměnilo do podoby velikonočních beránků z kynutého či piškotového těsta.

Červené pondělí (Velikonoční pondělí)

Červené pondělí je ve znamení ryze pohanských tradic, chodilo se s pomlázkami na koledu a koledovalo se o malovaná vejce. Vyšlehání pomlázkou z vrbových proutků mělo ženám nebo dívkám zajistit svěžest, krásu, mládí a plodnost. Odpoledne pak je řada na dívkách, které mohou polévat vodou muže (tzv. šmigrus). Ti pak získávají odolnost díky studené vodě.